Cesta do Irska aneb nejen po stopách U2
19.7. 2016
Dnešním dnem započala naše dovolená. Se smíšenými pocity s mým milovaným mužem odjíždíme z domova.
Právě jsme na cestě směr letiště Václava Havla. Jen co jsem zavřela dveře bytu , vyhrkly mi slzičky. Nechávám doma naše milované štěstí - našeho pejska Chipinka. Zároveň se ale nesmírně těším na tu krásnou zemi.
20.7.
Den strávený ve Virginii u mé známé a její rodiny.
21.7.
Přejezd ke Croagh Patrick, 3. nejvyšší hoře Irska. Samotná cesta už je zážitek, krásné domy, úžasná zeleň a stáda ovcí.
Výstup byl náročný, ale stálo to za to. Šedá mračna se rozestoupila a pod horou se modral oceán.
Odpoledne jsme přejeli do národního Parku Connemara, kde jsme si dali 9 km dlouhý okruh.
Naprosto dokonalá záležitost ...
Počasí se nám střídalo jako na běžícím pásu, přesto každá chvíle byla jedinečná.
Navečer jsme projížděli Galway, prošli se po promenádě kolem oceánu a pak už hledali místo, kde zaparkovat, abychom strávili první noc v autě. Obdivovala jsem Jiřího. Souhlasil s celým plánem naší cesty a po náročných túrách ještě do noci řídil. Tímto Ti znova děkuji.
22.7.
Ráno bylo fenomenální. Seděla jsem na kamenné zídce, kterých jsou po Irsku tisíce, jedla studenou pizzu a pozorovala liščata při hře.
Když se Jiří probudil pokračovali jsme směr Moherské útesy...
Naše další zastávka byly ony zmiňované Cliffs of Moher. Kolmé útesy s výškou přes 200 m bičované Atlantikem vezmou slova snad každému.
Než jsme je prošli trvalo nám to několik hodin. V odpoledních hodinách jsme zamířili do Killarney...
Killarney se nám moc líbilo, už samotná procházka městem je zážitek. Navštívili jsme galerii a našli si místo na přespání, abychom byli ráno odpočatí na Národní park.
23.7.
Cesta k vodopádu Torc
(fotka mi sem bohužel nejde nahrát)
NP Killarney je jeden obrovský rododendron. :D
Po obědě u tohoto jezera, jsme zamířili zpět k autu a jeli dál.
Naším dalším cílem byl horský průsmyk Gap of Dunloe, který byl pro mě osobně v Irsku absolutně TOP. Nádherné místo, které jistě nevidím naposledy...
Odpoledne jsme už přejížděli přes Kenmare, prošli se kolem vojenské pevnosti v Corku a hodili po očku na Rock of Cashel. Na noc jsme zajeli na parkoviště u Lidlu v Kilkenny, ráno jsme se vzbudili do deštivého dne a rozhodli se nezdržovat se prohlídkami hradů a pokračovat směrem k NP Wicklow Mountains.
24.7.
Dnes byla na programu rychlá prohlídka botanické zahrady Kilmacurragh a jelikož nás už tlačil čas, tak v Np Wicklow jsme si dali pouze okruh kolem Glendalough.
Odtud jsme už přejížděli k Dublinu. Ovšem zastávka u Johnnie Fox´s pub byla nutností .... :-)
... a teď už konečně Dublin a po stopách U2 ... :-)
Zajeli jsme do Killiney omrknout Bonův dům. Je to nádherné místo a výhled vskutku z Vico road velkolepý. Vrátili jsme auto, ubytovali se u kamaráda a vyrazili do Rosemount Avenue...
Dům, kde vyrůstal Larry Mullen a místo kde v roce 1976 měla kapela 1. zkoušku.
Další cesta vedla do "Jiřího oblíbeného kostela" The Church. Neskutečný. Kostel s barem uprostřed. Pivo, hudba, jídlo, step a úžasná atmosféra.
A tady jsme měli prvního Guinnesse :-)
Pohybovali jsme se celé odpoledne kolem O´Connell Street. Viděli jsme zeď slávy, The Project Arts centre - kde Paul McGuinness viděl poprvé hrát U2, Savoy cinema - kde měli U2 premiéru Rattle and Hum a různé pamětihodnosti Dublinu jako národní banku, soud, radnici atd.
Známý obchod Bonavox, který inspiroval mladého Paula Hewsona k novému jménu, jsme bohužel zastihli už zavřený.
Bonův hotel Clerence
Model kytary na počest Roryho Gallaghera - instaloval Edge.
The Olivet St. John Gogarty Pub
Po procházkách jsme zamířili rovnou do Temple bar.
Temple bar pub naprosto strhující. Jen co jsme přišli, tak kapela začala hrát song od U2 ... dokonalost. Pár pint jsme zdolali a pokračovali do Hard rock café, kde se to prostě hemží rekvizitami nejen od U2. Nicméně co mě dostalo je zavěšený trabant ze ZOO TV rovnou u vchodu...
Poté, co jsem si prošla všechna zakoutí Hard rock café a zdárně jsme ho zavřeli, jako poslední hosté, jsme se vydali zpět do Clontarfu spinkat.
Druhý den jsme se dopoledne vydali do Howth. Náš hostitel nás vzal na úžasnou vyhlídku a poté na oběd do restaurace, kde pracuje a kterou už několikrát navštívil Bono a Larry tam chodí pravidelně ...
25.7.
Odpoledne jsme se vydali hledat studia U2. První studio již bohužel zbouráno v rámci modernizace čtvrtí.
Druhé studio v docích ještě stojí se zdmi a plechovými dveřmi popsanými od fanoušků.
Večer jsme strávili opět v Temple baru a hojně popijeli.
Byla to nádherná dovolená. Dovolená snů.
26.7. jsme odlétali domů. Nabyti neskutečnou energií a skvělými zážitky.
Na viděnou, nádherná smaragdová země.
(Z důvodu kapacity paměti stránek víc fotek bohužel nemohu nahrát, ale ráda zodpovím jakýkoliv dotaz viz. vzkazy)